Erotické povídky – zkušená nymfomanka, dcery kamarádka teenagerka. |

Bylo mi tenkrát 37 let, moje neskutečně krásná, hodná, milující manželka umřela v zahraničí na letní dovolené, kdy se potápěla s kamarádkou u útesu a nepodařilo se jí vyplavat z pod útesu. Tahle tragická událost mě hrozivě poznamenala, a už jsem si nikdy žádnou ženskou nenašel „prozatím“. Jmenuji se po svém otci Pavel. Můj taťka byl mým velkým vzorem, ale také brzo umřel. Zůstala mi mamka „mé dcery babička“, která bydlí na druhém konci města a vídáme se docela často. Každou neděli chodím já i moje sedmnáctiletá dcera za její babičkou na oběd. Moje dcera Vendulka má i druhou babičku a dědečka. Jenže od té doby co manželka umřela, tak mě začali vinit, že za tu nehodu mohu já, protože jsem objednal zájezd do zahraničí. Od té doby jsou naše jednání na bodu mrazu. Vendulka tam také nechce chodit, protože pochopila, že to bylo skutečně velké neštěstí, kdy její maminka přecenila své síly a nedokázala včas vyplavat z pod útesu. Už je tomu pět dlouhých let, co žijeme sami s dcerou v panelovém bytě 3+1 v posledním patře s výhledem do lesa. Začali jsme to všechno spolu zvládat. Oba dva chodíme zvlášť na hrob naší drahé Lenky, manželky, maminky. Pokaždé jí říkáme, co nového jsme zvládli, co nás čeká a vždy se podělíme i o naše radosti a starosti. No popláčeme si, popovídáme a rozloučíme se, se slzou v oku. Už dva roky mám novou práci, kde pracuje tak 300 lidí. Od té doby co tam pracuji, hodně často mi nadbíhají některé kolegyně a ucházejí se o moji přízeň. Jenže, já ani nevím, zda by moje Vendulka chtěla, abych si tam přivedl nějakou ženskou a měly by spolu vycházet. Prozatím to nechávám tak, jak to je.
Moje dcera která má tento rok 17 let, měli jsme ji s Lenkou před dvaceti lety, má hodně kamarádek ze školy. Studuje na gymnázium a je opravdu hodně dobrá. Asi je po Lence, protože já tak chytrý nikdy nebyl. Sice jsem měl střední školu a Lenka také, ale když vidím co se v dnešní době učí, jen kroutím hlavou a sám si říkám, že tomu nerozumím. Vendulka se vše naučí ve škole a když přijde domů, tak snad ani nestuduje a jde někam ke kamarádkám na pokec. A také k nám chodí spousta její kamarádek z gymnázia, z bývalé základní školy, nebo jen kamarádky z ulice. Takže je někdy u nás doma pět holek v jednom pokoji a já jim k tomu blbnutí uvařím nějakou dobrotu, nebo usmažím palačinky, či jen připravím ovocný mléčný šejk. Nikdy jim do pokoje nechodím a neruším je, jen vždy zaťukám a zdvořile vstoupím a přinesu talíř chlebíčků a zase odejdu. Ony se vždy před Vendulkou rozplývají, že má super taťku, a že by takhle starostlivého tátu chtěly také.
Někdy se stalo, že k nám za ní přišly nějaké holky z její třídy o něco dříve, protože ona šla ještě na nějaké lekce angličtiny a já jen otevřel a pustil je dovnitř a ony počkaly v jejím pokoji a třeba se tam učily a nebo koukaly na videa z YouTube. Holkám jsem vždy řekl, že si můžou vzít cokoli z ledničky a přichystat si něco na pití. Že mi to vůbec nevadí, když se samy obslouží, protože už jsou skoro dospělé. Během pár let jsem je bral jako součást rodiny a ten rok kdy bylo Vendy sedmnáct let, jsme se rozhodly jet na dovolenou autem do Itálie na poloostrov Gargáno, který se nachází na východním pobřeží a když koukáte směr severovýchod, tak vzdušnou čarou asi 170 km je chorvatský Dubrovník. Máme větší auto, deset let staré, ale ve velmi dobrém stavu a moje Vendy nechtěla jet sama a proto se mě zeptala, zda by mohla vzít dvě kamarádky sebou. Já proti tomu nic neměl. Na začátku května už jsem věděl, že pojedou dvě její nejlepší kamarádky. Jedna chodila do její třídy v gymnáziu, a druhá byla z bývalé základní školy. Obou holkám bylo sedmnáct let.
Zuzka byla taková drobná holka s blond dlouhými vlasy, asi padesát kilo, metr šedesát. A Sandra měla tak šedesát kilo, metr sedmdesát a oproti Zuzce měla prsa tak čtyřky a trochu mi připomínala moji zesnulou manželku Lenku. Dvacátého června holky dostaly předčasně vysvědčení, odpoledne v pondělí jsem je naložil do auta a všichni čtyři jsme vyjeli z Brna, směr Rakousko, Vídeň, Graz, Klagenfurt. Potom Italská města Udine, Bologna a hned na to jsme už jeli kolem neskutečně krásného italského pobřeží a přes města Pesaro, Ancona, Pescara, Foggia. Byly jsme ubytováni 11 kilometrů od městečka Mattinata u pláže Mattinatella v kempu Camping Fontana delle Rose, v mobilhausu kam se mohlo vejít až 6 lidí. Byly tam dvě velké ložnice, dvě wc a sprchy, a v kuchyni se mohla roztáhnout pohovka pro další dva nocležníky.
Naše dvanáctidenní dovolená začala neskutečně božsky. Celou cestu jsme neměli žádné potíže, či problémy s autem, holky si stále o něčem povídaly, střídaly se v autě, jednou vedle mě seděla Vendy, za dvě hodiny se vystřídaly na odpočívadle a seděla tam Zuzka a za další tři hodiny už tam seděla Sandra. Ta si se mnou povídala nejvíce. Celou cestu mě povzbuzovala, jaký jsem dobrý řidič, že ona by to asi nezvládala, tak dlouho řídit. Jeli jsme osmnáct hodin s přestávkami. Byl jsem docela unavený z toho řízení, ale stálo to za to.
První den jsem šel s holkami na pláž, ony byly za tu celou cestu odpočaté, ale já se jim musel omluvit, že si musím po tak náročné jízdě dát spánek. Spal jsem až do druhého dne, kdy mě vzbudila Vendy, že už je 7 hodin, ať už jdu na snídani, kterou společně připravily. Na stole už byla připravená snídaně, uvařené kafe a čaje a holky už byly jen v plavkách a čekaly na mě, než se najím a půjdu s nimi na pláž, protože je neskutečně krásná a je to tam jako v pohádce. Rychle jsem se nadlábnul, vzali jsme dva slunečníky, karimatky, osušky, lehátka a sešli dvě stě metrů od kempu, k pět set metrů dlouhé kamínkovopísčité pláži. Další neméně hezká pláž byla za útesem, kam se dalo připlavat na lehátku. Další den už nám docházeli české zásoby pečiva, salámy, sýry, zelenina a já navrhl, že by jsme mohli zajet do sousedního města Manfredonia „cca 57 tis obyvatel“, kde je velké nákupní centrum, a kde by jsme nakoupili potraviny. Vendulka a Zuzka, že se jim tedy vůbec v tom parnu nikam nechce a budou si lebedit u moře, protože se chtějí opalovat. Zato Sandra se hned přihlásila, že se ráda projede po okolí a uděláme i jiné fotky než u moře. Zuzka s mojí dcerou si vyšly v 8 ráno k moři a že až přijedeme odpoledne z výletu, tak jim máme poslat zprávu, že přijdou do Mobilhouse a připravíme nějaký oběd. Asi za deset minut už byly pryč a já se převlékl do bílých šortek a bílého trička a čekal v kuchyňce na Sandru, až se převleče. Za minutu mě zavolala do svého ložnicového pokoje, že se nemůže rozhodnout, zda si má vzít červenou sukni nebo bílé šortky. Ať jí jdu pomoci se rozhodnout. Nakoukl jsem do pokojíku, a zrovna si zkoušela šortky. Řekl jsem jí, ať si tedy zkusí ještě tu sukni. Otočil jsem se, abych na ni nekoukal. A ona se začala smát a řekla „pane Svobodo, nemusíte se otáčet, vždyť jste mě už viděl několikrát v plavkách na pláži“. Tak jsem se otočil a byla tam jen v takových mini kalhotkách a natahovala si sukni. No, takhle krátkou sukni jsem tedy nečekal. Hned jsem jí řekl, že se mi líbí více v sukni. Ona se usmála a také souhlasila. Že je velké vedro, tak aspoň to bude větrat.
Za pět minut jsme už seděli v autě, Sandra měla celou cestu nohy od sebe, a její sukně končila ani ne v půlce stehen a stačilo se mírně natočit a viděl jsem její bílé kalhotky, které se jí zařezávaly do stydkých pysků. Cestou jsme to vzali za městečkem Mattinata směr Monte Sant' Angelo do hor, kde jsme se kochali výhledem na moře. Nádherná panoramata. Cesta dolů byla sešup a Sandra mě poprosila, zda bych ji někde nezastavil, že se jí chce děsně moc čurat. Zastavil jsem mezi sady a háji, kde nikdo nebyl a počkal před autem než se vyčůrá. Za dvě minuty přišla k autu a jen tak se opřela o auto, vystrčila zadek a povídá „Pane Svobodo, líbím se Vám?“ Hned jsem jí odpověděl „Sandro, děsně moc, jsi krásná ženská“. Ona si sundala jednu sandály, dala si tu nohu na zadní část auta, na nárazník a ukázala mi kalhotky, které lezly ze sukně ven. Koukal jsem s otevřenou pusou na její neskutečně krásné nohy a neměl slov. Přišel jsem k ní blíž a a začali jsme se spolu líbat. Rukou jsem jí prozkoumával zadeček a zajel i na kalhotky, které byly celé mokré a vlhké, od toho jak se neutřela po čůrání. Celé mě to začalo tak rajcovat, že mě pták vystřelil v šortkách jako na skokanském můstku.
Sandra mi ho začala mačkat a já jí zajel pod kalhotky prstem do mokré studentské kundičky. Nahmatal jsem její velké stydké pysky, párkrát jí je přejel a skončil na klitorisu velikosti hrášku, ten měla na dotek krásně citlivý a při přejetí zasténala. Začal jsem ji prstovat a během pár minut z ní tekly šťávy, jak když mačkáš pomeranč. Svlékl jsem jí kalhotky, dal jí je na kapotu auta, aby uschly a Sandra mi jedním tahem rozepnula šortky a vyvalil se na ni můj tlustý ocas, který má dvacet dva centimetrů. Sandra jen polkla sliny a dodala „ten je úžasný a tlustý, toho chci v sobě cítit“. Řekl jsem jí, ať se otočí a opře o zadní část auta. Vyšpulila na mě svůj mladý zadeček a tvrdým, fialovým, nateklým žaludem k prasknutí jsem do ní zajel. Její kunda začala nahlas mlaskat a pouštět ještě více nektaru na moje nadržené kopí. Začala se přirážet zadečkem k mému břichu, párkrát jsem ji plácnul po zadku a pak vysvobodil její teenagerské kozičky z podprsenky. Ty se jen snesly mírně dolů a začaly se houpat v rytmu šukání. Bradavky měla tedy luxusně obrovské.
Kolem jedenácté před polednem už bylo v stínu snad pětatřicet stupňů a z nás lilo, jak kdybychom uběhli maraton. Sandra začala ještě více sténat, a pak mě požádala, zda bych ji nenapustil mlíčím. Prý bere prášky, tak ať si užiji její prcinku. Jak to dořekla, začal jsem ji plnit dírku horkým ejakulátem. Za minutu z ní vyjelo mé péro, Sandra si čupnula vedle auta a jen jsem pozoroval jak to zní vytéká na rozpálenou zem. Seděla tam roztažená snad pět minut, podal jsem jí láhev s vodou, ať si ji vevnitř umyje a zajede tam prsty a propláchne si ji. Za pár minut ji měla čisťounkou jak ze sprchy. Natáhla si kalhotky a nasedli jsme do auta a jeli nakoupit do obchodního centra. Vrátili jsme se až po druhé hodině, holky už na nás čekaly v mobilheimu, kde prý jsme, že mají hlad. Když jsme jim vyprávěli jaké je to úžasné v horách, druhý den si chtěly udělat výlet také.
Asi za dva dny jsme si zašli po obědě k moři a já pak řekl na dece holkám, že si jdu lehnout zpět do mobilhausu, kde je klimatizace, prostě odpočnout od sluníčka. Ony souhlasily a šly do vody. Asi za hodinu a půl, někdo zaklepal na dveře a tam stála Sandra, že jí holky vyslaly pro pití. Že jim za hodinu dojde, tak ať nemusí ony. Zaplul jsem si do svého pokoje a Sandra se na mě hned přilepila, stáhla si spodek plavek, a ať jí prý strčím svého macatého šulína do kundy, že jí v ní neskutečně cuká a chce si zaprcat. Ani jsem se nemusel přemlouvat, péro mě stálo ve vteřině v pozoru. Sandra si lehla na postel, dala nohy od sebe, já si jen na ni zalehl a začal se v ní ohrnovat. Celou dobu mi šeptala, že mě miluje a chtěla by se mnou žít. Také jsem jí u sexu říkal, že by se mi to líbilo, kdyby s námi žila pod jednou střechou, ale obávám se, co by na to řekla moje dcera Vendy. A prý se spolu několikrát bavily, že by to bylo lepší, než kdyby si tam taťka přivedl někoho koho nezná a třeba by se jí nelíbila. Že ba naopak by byla ráda, kdybychom tam žily se Sandrou všichni pohromadě.
V tom moment jsem ji začal plnit mrdkou. Sandra sténala rozkoší a ještě tak tři minuty jsem v ní byl s pulzujícím pérem z kterého vytékala lahodná mléčná šťáva. Sandra si odskočila na wc a do sprchy, hned na to vzala limonádu do ruky, nic neříkala a odešla za holkami na pláž. Další dny ke mně přišla dcera Vendulka, a jen řekla „taťko vadilo by ti, kdybych ti našla ženskou“? Úplně jsem přestal mluvit a nevěděl co říct. Řekl jsem „a koho by jsi mi našla?“ Pevně jsem doufal, že řekne Sandru. A prý se bavila se Sandrou, a moc by se jí líbilo, kdybychom spolu žili. Vendulce jsem odpověděl „Víš Vendy, že by to nebyl vůbec špatný nápad“? Hned ten večer jsme si všichni dali menší alkoholický přípitek u večeře, malého panáka můžou. A u stolu jsem se před nimi zeptal Sandry „Sandro, chtěla by jsi se mnou a Vendulkou žít“? Ona hned odpověděla „Ano, chci“. Všechny holky začaly jásat a drobná Zuzka jen dodala „ty se máš Sandro, ty máš ale v životě štěstí“. Zuzce jsem navrhl, že k nám může samozřejmě chodit na návštěvy a dveře jsou pro ni vždy otevřené.
Ještě se Vás na závěr zeptám: „Líbí se Vám moje erotické povídky? A už jste někdy navštívili Na shledanou, čtenáři mých erotických povídek. Rsk..
|

